Od kdy začíná plodnost ženy klesat a jak rychlý ten pokles je?

Plodnost ženy začíná klesat od pětatřicátého roku věku, na čemž se shodují všichni odborníci. Tento pokles závisí na tzv. ovariální rezervě, což je množství vajíček, které žena má. Například ženy s polycystickými vaječníky mohou mít ve 40 letech stále dostatek vajíček, zatímco jiné ženy mohou zaznamenat snížení počtu vajíček nepravidelností v menstruačním cyklu už dříve.

Rychlost poklesu plodnosti nelze přesně měřit, ale nízká ovariální rezerva se často projevuje nepravidelností menstruačního cyklu, kdy se cykly zkracují a menstruace přicházejí častěji. To naznačuje, že pokles je klinicky významný.

Jsou nějaké varovné signály, že může být s plodností problém?

Nepravidelné menstruace jsou hlavním varovným signálem. Pokud je žena zvyklá na určitý cyklus – ať už je to 28 denní, 30 denní, nebo jiný – a tento cyklus se během půl roku začne zkracovat, znamená to, že menstruace chodí častěji. To může být známkou toho, že ovariální rezerva začíná vyhasínat. Je důležité zvážit jiné faktory, jako je nadměrné cvičení či konzumace alkoholu. Pravidelný cyklus s pravidelnou intenzitou krvácení je klíčový. Nepravidelný cyklus od mládí může znamenat problémy s ovulací a plodností. Kontrola plodnosti má význam především v rozhodování, zda odkládat nebo neodkládat těhotenství. Není však nutné zbytečně strašit mladé ženy, aby všechny ve 20 letech podstupovaly ultrazvuková vyšetření nebo testy AMH.

Je možné si nechat plodnost proaktivně zkontrolovat, i když nemám žádné potíže? Jak takové vyšetření probíhá?

Ano, pokud chcete plodnost proaktivně kontrolovat, základními kroky jsou ultrazvuk a hormonální vyšetření. Ultrazvuk je prvním krokem, následovaný vyšetřením AMH (antimüllerianského hormonu). Žádné z těchto vyšetření neposkytuje jednoznačnou odpověď samo o sobě. Je třeba kombinovat výsledky z vyšetření AMH, ultrazvuku, věk pacientky a pravidelnost menstruačního cyklu. Tyto čtyři faktory tvoří komplexní obraz, který může naznačit, zda je vše v pořádku. Pokud všechny výsledky ukazují na problém, pak je důvod k obavám. Nicméně, jednotlivé výsledky samy o sobě nejsou dostatečné k určení stavu plodnosti.

Pokud jde o to, kdy má cenu si plodnost zkontrolovat, doporučujeme dvě klíčové kontroly ve věku 28 a 34 let. Ve 28 letech je to vhodné pro ženy, které vědí, že do budoucna plánují rodinu a chtějí zjistit, jak na tom jsou a zda budou moci snadno otěhotnět. Ve 34 letech už začínají bít biologické hodiny hlasitěji, a proto je důležité mít jasnější představu o plodnosti. Pokud máte stálého partnera, je čas pokusit se otěhotnět. Pokud ne, je třeba začít hledat.

Co byste doporučil ženám, které chtějí mít svou plodnost pod kontrolou?

Existuje několik kroků, které mohou ženy podniknout k lepšímu pochopení a sledování své plodnosti. Je důležité sledovat své tělo a pravidelný menstruační cyklus, což může pomoci odhalit případné změny. Důležité je také znát rodinnou anamnézu, například se zeptat matky, zda neměla předčasnou menopauzu, protože předčasné ovariální selhání může být dědičné.

Komunikace s gynekologem ohledně plánování rodičovství je klíčová. Gynekolog může provést ultrazvukové vyšetření a zhodnotit hladinu antimüllerianského hormonu (AMH) pro lepší představu o ovariální rezervě. Dalším z důležitých faktorů je i bezpečný sex, protože pohlavně přenosné choroby, jako jsou např. chlamydie, mohou způsobit ucpávání vejcovodů a vést k neplodnosti. Zdravý životní styl, včetně pravidelného pohybu, také přispívá k udržení plodnosti.

Je důležité zvážit, kolik dětí žena chce a kdy plánuje začít rodinu. Pokud žena plánuje více než jedno dítě, doporučuje se, aby začala plánovat rodinu dříve, aby bylo dostatek času mezi jednotlivými těhotenstvími. V případě, že žena plánující rodinu v budoucnu je ve věku 28 až 35 let, nemá stabilního partnera či chce rodičovství odložit z jakéhokoliv důvodu, může podstoupit zmrazení vajíček a získat tak čas.

Co to znamená social freezing neboli nechat si zmrazit vajíčka?

Termín "social freezing" je částečně zavádějící, protože neodráží přesně podstatu tohoto procesu. Ve skutečnosti jde o nemedicínské mražení vajíček, které umožňuje ženám uchovat si své reprodukční buňky v době, kdy má žena optimální potenciál otěhotnět.

Social freezing tedy představuje způsob, jak oddálit plodné období tím, že si žena uchová své buňky pro budoucí použití. Tato možnost se stává stále populárnější, i když zatím není využívána masově. Mimo jiné to souvisí s edukací a finančními náklady, které zahrnují cenu léků a procedury samotné. Ačkoli nejde o úplně levnou záležitost, pro některé ženy může být zachování plodnosti za cenu 1,5 iPhonu přijatelnou investicí.

Pro koho je mražení vajíček nejvhodnější a kdy je ideální čas s tím začít?

Mražení vajíček je nejvhodnější pro ženy, které vědí, že chtějí mít děti, a možná plánují víc než jedno dítě, ale mají důvody, proč těhotenství odložit. Tyto důvody mohou zahrnovat absenci stabilního partnera, kariérní plány, ekonomické nebo zdravotní důvody. Ideální čas pro zahájení mražení vajíček je mezi 28 a 35 lety.

I když mnoho žen podstupuje tuto proceduru po 35. roce věku, je důležité pochopit, jak věk ovlivňuje počet vajíček potřebných pro úspěšné těhotenství. Například ženy ve věku 35 let mohou potřebovat 8 až 10 vajíček pro jedno dítě, což je relativně snadné získat. Avšak ve věku 39 let může být potřeba dvojnásobného počtu, tedy 15 až 20 vajíček, což je náročnější.

Věk tedy hraje významnou roli při rozhodování o mražení vajíček. Není nutné spěchat, ale je důležité začít v době, kdy si žena uvědomuje své přání mít děti a zároveň čelí okolnostem, které jí brání v aktuálním plánování rodiny

Kolik vajíček se obvykle zamrazuje a jaká je šance na úspěšné těhotenství později?

Metoda mražení vajíček, známá jako vitrifikace, se stala rutinním postupem, nikoli už jen výzkumnou metodou. Vajíčka mají přibližně 90% šanci na přežití mražení a po rozmrazení také přibližně 90% schopnost oplodnění. Z jednoho cyklu může být získáno kolem 10 vajíček, přičemž 1 až 2 vajíčka se mohou během procesu ztratit. Nejmenší počet vajíček, který se zamrazuje u mladých žen, je obvykle 10. Velký počet, jako například více než 30 vajíček, bývá považován za zbytečný, pokud žena není výrazně starší, například kolem 45 let.

Šance na úspěšné těhotenství závisí na několika faktorech, včetně počtu vajíček, kvalitě spermií partnera a zdravotním stavu dělohy. S věkem se může zvyšovat přítomnost myomů, což jsou svalové uzly na děloze, které mohou komplikovat těhotenství. Například žena, která si nechala zmrazit vajíčka ve 35 letech a ve 45 letech má dobrá embrya, může mít problémy s těhotenstvím, pokud její děloha není v dobrém stavu.

Je tedy důležité zvážit všechny tyto faktory, jako jsou kvalita vajíček, spermií a stav dělohy, aby bylo možné úspěšně plánovat těhotenství.

Jak dlouho mohou být vajíčka uchována a co se stane, když je nakonec nepoužiju?

Vajíčka mohou být teoreticky uchována na neomezeně dlouhou dobu, podobně jako spermie nebo embrya. V České republice je však legislativně stanovená hranice pro uchovávání vajíček do věku 49 let, protože po tomto věku by neměla být poskytována asistovaná reprodukce. Nicméně, pokud by žena ve věku 50 let chtěla využít svá vajíčka, mohla by je transportovat do zemí umožnující asitovanou reprodukci i po tomto věku.

Pokud se vajíčka nakonec nepoužijí, existují dvě hlavní možnosti: mohou být darována nebo rozmrazena a zlikvidována. Nic jiného se s nimi nemůže stát bez vědomí a souhlasu majitelky vajíček. Vajíčka nelze bez souhlasu oplodnit, rozmrazit, ani prodat, jelikož jsou vlastnictvím ženy, která je nechala zmrazit.

Jaké jsou zkušenosti s mrazením vajíček ve světě a v České republice?

Zkušenosti s mrazením vajíček ve světě jsou největší ve Spojených státech a v Evropě, zejména ve Španělsku. Zatímco před pěti lety se pro svá mražená vajíčka vracelo asi 13 % žen, které si je nechaly zmrazit, současné statistiky naznačují, že toto číslo vzrostlo na více než 30 %. Tento nárůst ukazuje na rostoucí popularitu a důvěru v tuto metodu.

V České republice je počet cyklů mražení vajíček relativně malý, pohybuje se kolem 1 000 cyklů ročně. To je přibližně 8 % z celkového počtu 12 000 až 15 000 stimulací IVF ročně.

Mražení vajíček má dva hlavní důvody: sociální, tedy oddálení plodnosti, a medicínský, konkrétně zachování plodnosti onkologických pacientek. Pro onkologické pacientky je tento postup hrazen pojišťovnou, včetně konzultace s reprodukčním specialistou, úhrady stimulačních léků, mražení a uchování vajíček na 10 let. Pro sociální účely zatím podobná podpora chybí a stát se na mražení vajíček finančně nepodílí, nicméně stále probíhají jednání o změně této situace.

Pokles porodnosti v České republice, ze zhruba 100 000 dětí před několika lety na cca 80 000 v roce 2024, poukazuje na stárnutí populace, což by mohlo zvýšit zájem státu o mražení vajíček.

Děkujeme za rozhovor

Názory uvedené v tomto rozhovoru vyjadřují stanovisko MUDr. Štěpána Mahače, Ph.D., předseda Sekce Asistované Reprodukce ČGPS ČSL JEP a vycházejí z jeho odborných zkušeností.

MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.
Štěpán Machač patří mezi přední české odborníky na léčbu neplodnosti a asistovanou reprodukci. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a už během svého působení na tamní Gynekologicko-porodnické klinice (1995–2003) se začal intenzivně věnovat pomoci párům s problémy s početím.

V roce 2006 získal titul Ph.D. po obhájení dizertační práce zaměřené na ovariální hyperstimulační syndrom a vrozené trombofilie. Následně působil jako vedoucí lékař IVF programu pro zahraniční pacienty v klinice Reprofit International, a od roku 2014 stojí v čele IVF Clinic v Olomouci.

Je předsedou výboru Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP, členem mezinárodní odborné společnosti ESHRE a autorem či spoluautorem desítek odborných článků a přednášek. Jeho specializací je asistovaná reprodukce, prevence a léčba ovariálního hyperstimulačního syndromu a programy darování gamet.